Facebook

Mezinárodní den archivů připadá v kalendáři na 9. června. Uvedené datum bylo vybráno Mezinárodní archivní radou jako den, kdy je veřejnosti na celém světě připomínán význam a důležitost archivů pro společnost. Archivy zvou všechny zájemce ke své návštěvě, aby je seznámily s pozoruhodnou archivní činností, ukázaly jim své historické bohatství uložené v písemnostech a konečně představily široké možnosti využívání archiválií. Mezinárodní den archivů se v České republice nese pod heslem „Archiv – křižovatka mezi minulostí a přítomností“.

Minulé ročníky

Příspěvky otištěné na stránkách Ročenky České archivní společnosti

 

 

 

Ročník 2013

 

Program archivů v roce 2013.

 

 

Ročník 2012

 

Program archivů v roce 2012.

 

 

Zpráva o Mezinárodním dni archivů ve Státním oblastním archivu v Praze 2011

 

Stejně jako v loňském roce, i tentokrát se 9. června Státní oblastní archiv v Praze připojil k oslavě mezinárodního dne archivů. Přestože to bylo teprve podruhé, co se tento svátek v našem archivu oficiálně slavil, odezva byla poměrně značná. Ani tentokrát nedošlo k nějakému oficiálnímu usměrnění aktivit jednotlivých archivů a oddělení, každý mohl svobodně přijít s jakýmkoliv konstruktivním nápadem. Protože se jedná o svátek velmi mladý, stále se nacházíme ve fázi hledání optimální formy jeho slavení. Bohužel účast centrály archivu je ovlivněna budovou, ve které archiv sídlí a skutečností, že náš archiv není jejím správcem. A tak nalezení vhodné podoby prezentace centrály archivu při mezinárodním dni archivů je v našich úvahách asi největším úkolem v hledání podoby archivního svátku pro příští léta. Ohlas této akce byl mezi veřejností příznivý a až na výjimky větší než v roce předchozím, kdy měl mezinárodní den archivů u nás premiéru. Následující přehled v abecedním pořadí se pokusí stručně vylíčit dění v jednotlivých okresních archivech, které se k oslavě připojily.

 

SOkA Benešov: uspořádal v badatelně archivu výstavu neurčených regionálních fotografií ze sbírek archivu, spojenou s výkladem archivářů. Rovněž se uskutečnilo několik komentovaných prohlídek budovy, spojených s ukázkami archiválií. Zájem veřejnosti byl menší než při prvním ročníku.

 

SOkA Beroun: si připomněl archivní svátek již v předvečer, tedy 8. června. Získal podobu dne otevřených dveří, během kterého si návštěvníci mohli v hodinových intervalech od 8 do 17 hodin prohlédnout interiéry archivu a prezentaci vybraných archiválií. Ty byly vybrány tak, aby reprezentovaly tématicky všechny důležité skupiny archivních fondů. Kromě nejstarší listiny pro město Beroun z roku 1404 byly vystaveny ukázky protokolů obecního úřadu, prezidiálního spisu okresního hejtmanství, farní, školní i pionýrské kroniky, soudní spis, nejstarší mapa politického okresu Hořovice, ilustrovaný inventář majetku Králodvorských železáren atd. Ti statečnější z návštěvníků si mohli za odborné asistence vyrobit otisk stříbrného pečetidla města Berouna z roku 1529 do keraplastické hmoty. Archiv navštívilo asi čtyřicet zájemců, což je více než v loňském roce, nicméně tím, že archiv již více než deset let vždy v září pořádá podobnou akci v rámci Dnů evropského dědictví, je třeba přemýšlet o jiné podobě oslav archivního svátku.

 

SOkA Kolín: koncipoval oslavu jako devět hodinových besed vždy pro šest zájemců (celkem tedy mohlo tuto akci navštívit padesát čtyři osob). Přihlásilo se 36 osob a archiv nakonec navštívilo 35 osob. Pozvání přijal i starosta města Kolína Mgr. Vít Rakušan, který přišel v doprovodu obou místostarostů. Mezi návštěvníky byli také kolegové z Regionálního muzea v Kolíně či vedoucí Městského informačního centra Kolín. Besedy probíhaly ve studovně archivu a byly rozděleny do dvou částí. V prvé byly vysvětleny základní pojmy (archiv, archiválie, archivní fond), přiblížena struktura archivů v ČR a podány základní informace o Státním okresním archivu Kolín. V druhé části byly představeny ukázky archiválií z různých archivních fondů. Akce měla pozitivní ohlas u veřejnosti.

 

SOkA Kutná Hora: se připojil k oslavám poprvé, a sice rovněž dnem otevřených dveří. V jeho rámci byla zpřístupněna v badatelně komentovaná prohlídka s prezentací vybraných archiválií (základní typy archiválií od listin a městských knih přes aktový materiál po plány, fotografie, veduty nebo pečetidla) s důrazem na významné události a osobnosti regionálních dějin. Pro den otevřených dveří byly zvoleny odpolední a podvečerní hodiny (16–20 hod.), tak aby návštěva archivu byla umožněna i mimo běžnou pracovní dobu. Návštěvníci (přibližně 50) využili kromě prohlídky možnost konzultací s archiváři nad tématy, které se dotýkaly především studia pramenů k občanské genealogii. Velkému zájmu se těšil rovněž knižní Krátký průvodce po středočeských archivech, který se opět ukázal jako vhodná forma prezentace archivů a jejich fondů.

 

SOkA Mělník: na rozdíl od minulého roku, kdy jeho pracovníci přednášeli o dějinách městské zprávy a o významu a poslání archivů v budově Městského úřadu, pozvali tentokrát mělnické obyvatele k sobě do archivu. V 11, 14 a 16 hodin se otevřely dveře archivu pro zájemce, kteří byli napřed uvedeni do badatelny, aby si prohlédli menší výstavku archiválií reprezentující dějiny města a okresu od raného novověku až doslovně do 21. století a představující různé manifestace lidské činnosti (městské knihy, restaurované listiny, plány, fotografie, noviny, kroniky). Poté následovala komentovaná prohlídka archivních depozitářů, během níž a po jejímž skončení pracovníci archivu odpovídali na řadu dotazů. Mělnický archiv navštívilo asi 50 zájemců o místní historii.

 

SOkA Nymburk: obdobně jako vloni nabídl program klasický „den otevřených dveří“. Potenciál Lysé nad Labem, kde archiv sídlí, byl však patrně již vyčerpán, neboť účast byla zhruba poloviční (asi 60 osob). V badatelně byla připravena výstavka nejstarších a nejzajímavějších archiválií a také speciální výstavka osobních dokladů, jak se vyvíjely v průběhu staletí. K nim byl dle zájmu poskytován odborný výklad. Návštěvníci měli možnost řešit kvíz, v kterém určovali drobné stavby a významné osobnosti v Lysé nad Labem a okolí. Pak následovala prohlídka budovy bývalého augustiniánského kláštera, ve kterém je archiv umístěn.

 

SOkA Praha-východ: zahájil oslavy již v sobotu 4. června a to dnem otevřených dveří k nadcházejícímu mezinárodnímu dni archivů a k výročí 15 let nového sídla archivu v Přemyšlení. Při té příležitosti proběhlo několik komentovaných prohlídek depozitářů, kde bylo připraveno osm výstavek archiválií a publikací, návštěvníci též obdrželi propagační materiály. Potom se ve dnech 10., 14. a 17. června 2011 uskutečnily exkurze dětí a učitelek z Mateřské školy a všech pěti tříd Základní školy ve Zdibech. Děti si po úvodním představení archivu zkusily navrhnout znak své školy, následovala prohlídka vybraných depozitářů s ukázkami archiválií a publikací a nakonec v podkroví čekal děti kvíz s odměnou.

 

SOkA Praha-západ: připravil při příležitosti mezinárodního dne archivů sérii besed se žáky základních škol okresu Praha-západ o archivech a archiváliích, přímo ve školních budovách, ve dnech od 2. do 17. června. Archiváři navštívili školy ve Zvoli, Chýni, Čisovicích, Slapech, Kamenném Přívoze, Všenorech, Tuchoměřicích a Chrášťanech. Při besedách byly děti seznamovány s významem péče o dokumenty z naší minulosti, s činnostmi archivu a pracovní náplní archivářské profese, mohli shlédnout vybrané archiválie a společně s pracovníky archivu prováděli čtení a interpretaci vybraných dokumentů.

 

SOkA Příbram: zopakoval loňský model, tedy den otevřených dveří. Každý návštěvník složil místo vstupného archivní krabici, kterých nakonec bylo 268. Kromě dlouhodobě probíhající výstavy Příběhy z Hrádku byly v badatelně připraveny listiny českých králů se stručným životopisem každého z nich, staré fotografie (z nich několik desítek určeno k poznání), dále městské knihy, trestní rejstříky, staré mapy regionu, restaurované archiválie. Prohlídky archivu včetně archivní knihovny s odborným výkladem se konaly pro velký zájem nikoliv každou hodinu, jak bylo ohlášeno, ale každou půlhodinu.

 

SOkA Rakovník: pro návštěvníky připravil komentované prohlídky doplněné výstavkou vybraných archiválií a rakovnických kronik. Formou prezentace mohli návštěvníci nahlédnout i do depozitářů. V průběhu dne navštívilo archiv 127 zájemců. Přestože archiv akci pořádal již v uplynulých dvou letech, nebyla zaznamenána klesající tendence. Možnosti poznat zákulisí archivu a seznámit se s prací archivářů rovněž využil starosta města Zdeněk Nejdl, místostarosta Jan Švácha a tiskový mluvčí úřadu.

 

Druhý ročník Mezinárodního dne archivů v SOA v Praze potvrdil loňskou dobrou zkušenost a ubezpečil všechny zúčastněné, že se jedná o smysluplnou akci. Pokud bude i v budoucnu akce zaměřená především na občanskou veřejnost, bude však nutné přijít s variantním přístupem, protože na některých místech je potenciál dne otevřených dveří zřejmě vyčerpán. Jako dobrá letošní zkušenost se jeví soustředění školních exkurzí do jednoho až dvou týdnů, a také otevření v době mimo běžnou pracovní dobu, zejména v podvečer. Tradičně veřejnost zaujalo interaktivní zapojení návštěvníků do archivní práce, (skládání krabic určování osob a míst na neidentifikovaných historických fotografiích, možnost zodpovězení konkrétních dotazů, či praktická genealogie). Prubířským kamenem hledání podoby oslavy dne archivů však bude třetí ročník v roce 2012, kdy 9. červen připadne na sobotu.

 

Závěrem bych zde rád znovu poděkoval všem, kteří nad rámec svých obvyklých povinností se do přípravy a realizace dne archivů zapojili a svým dílem tak přispěli k větší slávě našeho archivu.

 

Daniel Doležal

 

 

Mezinárodní den archivů 2011 v jindřichohradecké pobočce SOA Třeboň

 

Více než 100 zájemců navštívilo letošní Den otevřených dveří, konaný u příležitosti Mezinárodního dne archivů v jindřichohradeckém oddělení SOA Třeboň. Tematicky byla tato akce zaměřena na „Cestu k vlastním kořenům“. Pro návštěvníky byl připraven poměrně bohatý program – na vystavených panelech jsme sestavili návod, jak postupovat při získávání údajů a sestavování rodokmenu, ve vitrínkách byly k vidění originály archiválií vztahujících se k tématu a poté měli příchozí možnost zhlédnout krátkou prezentaci o tom, co vlastně sestavování rodokmenu obnáší a které doklady a archiválie je možné využít. Největší zájem však byl o praktickou ukázku práce s digitálním archivem. Každý návštěvník na závěr obdržel malou knížečku se stručným návodem k sestavení rodokmenu, přehledem písma, uložením matrik a dalších písemností využitelných při genealogickém studiu. Závěrečnou tečkou byl kvíz ze znalostí příbuzenských vztahů. Návštěvníci byli velmi spokojeni a loučili se slovy, že se již těší na příští rok. My se těšíme také.

 

Hana Pelcová

 

 

Archiváři v Plzni se podruhé připojili k oslavám Mezinárodního dne archivů v roce 2011

 

Dne 9. června 2011 se již podruhé otevřely dveře Archivu města Plzně široké veřejnosti. Historicky poprvé, kdy se k akci Mezinárodní archivní rady přidaly také archivy v Česku, se městský archiv zapojil před dvěma lety (více informací v ročence ČAS v roce 2009, s. 91–93).

 

Archiváři opět chtěli připomenout dlouholetou tradici své alma mater. Právě 4. června totiž uplynulo 142 let od jmenování prvního městského archiváře Martina Hrušky. Prohlídky probíhaly od 10 do 17 hod. v půlhodinových intervalech (mimo přestávky na oběd mezi 13. až 14. hodinou) a ten den archiv celkem navštívilo 177 osob. Kromě ohlášených skupin školní mládeže jak ze škol základních, tak středních, přišly také dvě skupiny pracovníků Magistrátu města Plzně. Kupodivu čím mladší návštěvníci, tím pozornější posluchači a všeteční pozorovatelé, o čemž svědčí pochvalné i rozverné zápisy v návštěvní knize.

 

Návštěvníci mohli zhlédnout různé zajímavé ukázky z archivních fondů. Ukázky úřadování města reprezentoval např. rejstřík odeslaných dopisů z městské rady 1682–1700 či manuál přijatých měšťanů 1600–1785, spis z městské registratury ze dvacátých let 20. století k nerealizované stavbě Kozinova pomníku v Plzni či radní protokol se zápisy schůzí městské rady z let 1694–1700, kde lze nalézt záznamy o popravě Jana Sladkého Koziny v Plzni dne 28. listopadu 1695 (díky Jiráskovým Psohlavcům snad „nejslavnější“ plzeňské popravě). Připraveny byly ukázky z obecních a školních kronik, němých svědků místních událostí, ve kterých lze sice někdy nalézt zápisy poplatné době, ale přesto cenné pro regionální historii. Zejména litická obecní kronika z let 1850–1969 budila zájem nejen svým rozměrem (260 x 430 mm s popsanými 492 stranami), ale také dvojjazyčnými česko–německými zápisy z období druhé světové války i zachycením událostí v obci za „budování socialismu“.

 

Pro návštěvníky byly jistě zajímavé staré fotografie a skleněné diapozitivy Plzně, veduty a obrazy Plzně, například od Jana Konůpka z roku 1911, nebo plány města či různých významných staveb, kupříkladu novostavby Velkého divadla od Antonína Balšánka z roku 1897 či návrh rekonstrukce Chrámu sv. Bartoloměje od Josefa Mockera z roku 1881. Připravena byla malá připomínka některých slavných plzeňských rodáků, např. maturitní vysvědčení kardinála Josefa Berana, Kamila Krofty, prvorepublikového ministra a diplomata, či jeho spolužáka Jaroslava Kursy, rodáka z Blovic a pozdějšího tvůrce československé státní vlajky, nebo záznamy o domovské příslušnosti výtvarníka Jiřího Trnky a rodičů Karla Gotta či divadelní plakáty s fotografiemi z divadelních rolí Miroslava Horníčka, včetně jeho dokladů o absolvování II. plzeňské reálky (na svá studijní léta často s úsměvem vzpomínal). Připravena byla také ukázka událostí v Plzni před sto lety v dobovém tisku (Plzeňský kraj): 9. června 1911 zemřel Josef Čipera, středoškolský profesor a významný politik, po kterém byla později pojmenována Okresní studijní knihovna Čiperova.

 

Účastníci exkurzí poté nahlédli také do archivních depozitářů. Zde si prohlédli ukázky dobového tisku i časopisů a také jednu bývalou celu sloužící dnes jako depozitář, ponechanou však na ukázku v původním stavu (do roku 1946 zde totiž bylo vězení a sídlo policejního ředitelství). Po chodbách archivu byly pro návštěvníky umístěny panely s tématy z dějin archivu, medailony městských archivářů a s informacemi o různých druzích archiválií (např. o sbírce literárních rukopisů či hudebnin nebo o vývoji plzeňského znaku a pečeti města), které vznikly pro výstavu Archivem města Plzně v minulosti i současnosti (o ní více informací lze nalézt v ročence ČAS v roce 2010, s. 138–140).

 

Největší pozornost návštěvníků bezesporu upoutala expozice z pozůstalosti Josefa Skupy (loutky Spejbla a Hurvínka, předměty ze Skupova dětství a jeho denní potřeby), školní skupiny zase obdivovaly zápisky o prohřešcích žáků plzeňských škol v letech minulých a ukázky školních katalogů a pamětních knih nejstarších plzeňských vzdělávacích ústavů. Během výstavek archiválií veřejnost nahlédla do pracoven, kde se přejímají a zpracovávají archiválie, do archivní knihovny a badatelny. Posluchače bezesporu zaujala prohlídka nejstaršího městského pečetidla, ukázky listin, včetně městských privilegií (zlatých bul), starých tisků či autografů ze sbírky hudebnin, např. Jana Jakuba Ryby či Bedřicha Smetany, a také výklad k různým kapitolám z dějin města. Diskuse se např. rozvinula nad událostmi kolem plzeňských demonstrací 1. června 1953 proti měnové reformě, protože v Plzni patří stále k živým tématům. Mnoho návštěvníků dostalo podnět pro své další badatelské návštěvy archivu, nejčastěji samozřejmě z důvodu zjišťování údajů o svých předcích.

 

Otevření plzeňského archivu bylo dobrým a viditelným příspěvkem k popularizaci archivní práce a prezentaci cenných pramenů k dějinám města Plzně zde uchovávaných, i když místní tisk (Plzeňský deník) přinesl o akci ex post pouze krátkou obrazovou zprávu ve svém sobotním vydání (11. června) a přišlo o něco méně návštěvníků (cca o jednu čtvrtinu) než před dvěma lety.

 

Jitka Janečková

 

 

Archivy veřejnosti otevřené aneb Mezinárodní den archivů 2011 v rámci Moravskoslezského a Olomouckého kraje

 

Mezinárodní den archivů, alespoň mezi archiváři dvou výše uvedených krajů, nachází již své pravidelné místo v harmonogramu jejich prezentací pro veřejnost. Na program tohoto dne, do něhož se nově zapojil i archiv akciové společnosti Vítkovice, upozorňoval jednotný plakát z dílny Marka Trojaka doplněný i logem MDA, které se snad stane jednotícím prvkem všech celostátních akcí k tomuto dni. Bohužel opětovně se nepodařilo zajistit masivnější podporu tohoto dne v regionálních denících. Pozitivem může být, že tyto informace alespoň dostávají prostor ve zpravodajích obcí nebo městských obvodů, ale s ohledem na jejich periodicitu vydání (měsíčně, čtvrtletně, nepravidelně) je někdy hodně problematické správně odhadnout redakční uzávěrku. Nejlépe se podařilo pozvánku na MDA prezentovat v regionálním deníku SOkA Frýdek-Místek, který pozvání spojil s připomenutím15. výročí otevření účelové archivní budovy.

 

Přístup k realizaci a naplnění záměrně široce pojatého motta – Archivy veřejnosti otevřené – umožňoval opět značnou variabilitu a archiváře nijak tématicky neomezoval. Počet návštěvníků byl zase o něco vyšší, ale v oblasti propagace nás čeká ještě hodně práce, abychom po skončení dne, do kterého jsme investovali poměrně hodně času, neměli pocit zmaru.

 

Proto Státní okresní archiv Jeseník v tento den otevřel své brány pouze žákům čtvrtých až sedmých tříd základních škol pod poněkud modifikovaným heslem: Archiv školám otevřený – archiv hrou. Celkem 187 žáků základních škol z Jeseníku, Písečné, Vápenné a Zlatých Hor a studentů jesenického nižšího gymnázia bylo seznámeno s funkcí a provozem archivu. Na rozdíl od předchozích exkurzí určených i dospělým návštěvníkům byla jejich návštěva koncipována odlišně. Procházeli jednotlivými pracovišti archivu, kde plnili „nezvyklé“ archivářské úkoly, pro archiváře natolik běžné, že si neuvědomují, jak jsou pro ostatní až kuriózní: počínaje skládáním kartonů, měřením archiválií a konče ukázkou pečetění listin. Za vítězství v těchto drobných soutěžích je čekala sladká odměna. Pro žáky rozdělené do pracovních skupin byl pak připraven závěrečný kvíz. Zajímavé bylo, že všichni věděli, čím se likvidují plísně na archiváliích, či kolik centimetrů měří karton, ale „plavali“ ve znalostech regionální literatury. Tři nejlepší řešitelé obdrželi na konci školního roku ještě knižní cenu. Potěšující byla skutečnost, že archiv musel některé zájemce o exkurzi 9. června již odmítnout, ale operativně byl stanoven ještě náhradní termín, takže většina z nich byla uspokojena.

 

V SOkA Prostějov také nejvíce návštěvníků tvořili žáci základních škol (85), kteří si mohli po prohlídce archivu včetně konzervátorské dílny na závěr vyzkoušet, jak se skládá archivní karton, píše husím brkem nebo pečetí voskem. Prostějovská veřejnost využila dne otevřených dveří podstatně méně. Doprovodný program představovala již od května probíhající výstava Proslavili Prostějovsko.

 

SOkA Frýdek-Místek inzerované komentované prohlídky (3) vymezil časově. Celkem se jich zúčastnilo 24 lidí, což jak konstatovali, představovalo 60% nárůst oproti roku předcházejícímu. V úvodu zhlédli film o archivu, kde se dozvěděli hlavní údaje o této instituci a její činnosti. V konzervátorské dílně jim byly vysvětleny základní restaurátorské operace, jako je dolévání papíru nebo vazba knih, což bylo doplněno i praktickými ukázkami. V depozitáři si pak mohli prohlédnout nejvzácnější archiválie. Doba jedné prohlídky byla asi hodina a půl, ale z reakcí a dotazů návštěvníků, bylo možné usoudit, že to pro ně nebyl ztracený čas.

 

SOkA Karviná rovněž vsadil na již vyzkoušený a osvědčený postup, a to komentovanou prohlídku jednotlivých pracovišť. Ta má totiž u návštěvníků stále velmi pozitivní odezvu. V jejím rámci získali základní informace k výběru dokumentů za archiválie, základní evidenci Národního archivního dědictví, kterou si mohou prostudovat i na internetu, zpracovávání archiválií a o podmínkách a možnostech studia archivních pramenů. Těm, kteří chtěli získat podrobnější informace o činnosti archivu, byla odpoledne určena přednáška, na níž byly představeny i nejzajímavější uložené archiválie.

 

Tento den byl ještě zpestřen komentovanou prohlídkou výstavy Hříšní lidé města Karviné, Z historie četnictva a policie na Karvinsku, jejímž průvodcem byl člen Klubu policejní historie Brno v dobové četnické uniformě. Ve foyer prezentovali vojenskou výzbroj a výstroj, dobovou literaturu týkající se vojenství a fotografie členové Klubu vojenské historie Chotěbuz oblečení rovněž v prvorepublikových vojenských uniformách.

 

Celkem v tento do archivu zavítalo 136 osob.

 

SOkA Bruntál se sídlem v Krnově rovněž připravil komentovanou prohlídku archivu, i tady byl zájem podstatně vyšší oproti roku předchozímu, ale domníváme se, že je velká škoda, že veřejnost nevyužila možnost podívat se, jak může být účelně využita zdařile zrekonstruovaná budova původní textilní továrny.

 

SOkA Přerov s ohledem na jeho situování do okrajové části města Přerova svou komentovanou prohlídku vedle obecného výkladu o archivu cíleně zaměřil na prezentaci archiválií a zajímavostí o místní části Přerova-Dluhonic, neboť především její obyvatelé byli návštěvníky této akce. Ve vstupním prostoru archivu byla pro návštěvníky připravena i menší výstava.

 

SOkA Opava, jehož dispoziční podmínky velmi limitují pořádání akcí tohoto typu, připravil ve dnech 7.–9. 6. 2011 v kruhovém sále archivu výstavu fotografií s názvem Opava v proměnách času. Asi 80 zájemců si mohlo u této příležitosti rovněž prohlédnout provozní část objektu včetně badatelny.

 

SOkA Olomouc dne 9. června 2011 otevřel ve vstupní hale olomoucké archiv ní budovy dlouhodobou výstavu Firemní veduty Olomouce. Na jednotlivých panelech jsou prezentována firemní záhlaví olomouckých firem od 19. do první poloviny 20. století, v některých případech doplněná o dobové reklamní obaly na zboží.

 

SOkA Šumperk se v tento den opět zaměřil na představitele obecní samosprávy, pro něž připravil v přednáškovém sále besedu na téma Co do archivu nedáš, to tam nenajdeš. V jejím úvodu bylo připomenuto, že mají-li být archivy otevřeny veřejnosti, je nutné věnovat dokumentům náležitou péči již při jejich vzniku. A v tomto směru mají právě obce, coby původci kmenových fondů, zcela nezastupitelné místo. Zástupci 22 obcí velmi ocenili možnost projít si své „vlastní“ fondy uložené v depozitářích.

 

SOkA Nový Jičín připravil v rámci dne otevřených dveří jednak komentované prohlídky archivu a zároveň mohli zájemci využít nabídky odborných pracovníků v akci nazvané Namaluj si a sestav svůj erb. Ta se setkala s nevšedním zájmem zvláště mezi školní mládeži. Odpoledne v malém sále přednesl ředitel archivu Karel Chobot přednášku nazvanou Adolf Turek, archivářská legenda. Celkem v tento den archiv navštívilo okolo sta osob včetně televize Polar, která o akci zasvěceně referovala.

 

V badatelně Zemského archivu v Opavě byla připravena výstava zaměřená na zpřístupňování archivních pramenů, která byla rámcově rozdělena na tři části: V první byla představena základní práce archiváře, jíž je pořádání, druhá byla zaměřena na ediční a publikační činnost, ve třetí byly prezentovány digitalizované matriky a indikační skici. Na závěr mohli návštěvníci vidět i ukázku digitalizovaného audiovizuálního dokumentu. V jejím rámci byly prezentovány nejen archiválie, ale také archivní pomůcky, edice z fondů, publikace vydávané archivem i ukázky publikační činnosti jeho pracovníků. Duch archivářské práce pak dokreslovaly historické i moderní pracovní pomůcky používané (nejen) při pořádání a ukázky starých i nových typů kartonů a obalů na listiny. Návštěvníci mohli též nahlédnout na fotopracoviště a seznámit se se způsobem mikrofilmování a digitalizování archiválií.

 

Výstava a exkurze do fotodílny se setkaly s překvapivým zájmem veřejnosti. Velmi rušno bylo ihned po otevření, druhá vlna návštěvníků přišla v odpoledních hodinách. Ohlasy na prezentaci byly veskrze pozitivní, živý zájem byl zejména o digitalizované archiválie zpřístupněné on-line na webu Zemského archivu, o originály archiválií a některé publikace. Vystavený starý psací stroj, tiskárnička a pero s tuší vzbuzovaly nostalgické vzpomínky některých starších návštěvníků. O tom, že se výstava i exkurze líbily, může svědčit i bezprostřední reakce jedné z návštěvnic, která ihned poté, co vyšla z badatelny, kde byla výstava, telefonovala svým známým, aby se do archivu určitě přišli podívat.

 

Všichni, kteří se v Zemském archivu na přípravě a průběhu programu k mezinárodnímu dni archivů podíleli, se shodli, že se jednalo o zdařilou akci, která přispěla k prezentaci archivu mezi širší veřejností. To dokládá i skutečnost, že někteří z návštěvníků poté zavítali do archivu jako „řádní“ badatelé.

 

Pobočka ZAO v Olomouci se k mezinárodnímu dni archivu připojila pouze symbolicky, a to článkem Jana Štěpána v deníku Právo o historii archivu, jeho bohatých fondech a službách, které nabízí veřejnosti.

 

Archiv města Ostravy v rámci MDA pokračoval v nastolené tradici a formou jednodenní výstavy s názvem Ostrava před 100 lety představil další zajímavé ukázky z uloženého archivního materiálu. Prezentována byla velmi různorodá škála dokumentů pouze z roku 1911, v níž dominovaly sčítací operáty, které zachycovaly početní stav obyvatel k půlnoci z 31. 12. 1910 na 1. 1. 1911. Živnostenské podnikání přiblížily zápisy firem v živnostenském rejstříku, do struktury vyučování umožnily nahlédnout školní katalogy spolu se školními kronikami. Obraz o životě ve městě v tomto roce doplnily rovněž zápisy ze zasedání obecních výborů, které mj. projednávaly dovoz hovězího masa z Argentiny, stejně jako ukázky českého i německého denního tisku. Připomenuto bylo i 100. výročí narození spisovatele Zdenka Jirotky ve Slezské Ostravě. Pouze pro archiváře však byly zakoupeny koblihy, které nakonec všichni „ukázněně“ snědli k nabídnuté kávě nebo čaji.

 

Tento den byl v 17.00 hodin zakončen v zaplněném přednáškovém sále (kolem 40 osob) krátkou prezentací o Ostravě v roce 1911 a názornou ukázkou Jozefa Šerky, jak lze prostřednictvím kombinace archivních pramenů v klasické i elektronické podobě a internetu vytěžit maximum informací o náhodně vybraném jednotlivci (Josefovi Novákovi), žijícím v roce 1911 v Ostravě. Tato druhá část, i když trvala více než hodinu, byla nesmírně inspirativní a mezi návštěvníky měla velmi pozitivní ohlas, o čemž mj. svědčí i to, že si mladší generace činila o jednotlivých krocích písemné poznámky.

 

Archiv VÍTKOVICE, a. s. se Mezinárodního dne archivů v roce 2011 zúčastnil poprvé. Akci pojal jako představení materiálů, se kterými se u nich může veřejnost setkat. Proto se 9. června proměnila archivní badatelna ve výstavní prostor, kde bylo prezentováno široké spektrum uchovávaných dokumentů – mapa, fotografie, pohlednice, propagační materiály, listiny apod. Představeny byly i trojrozměrné artefakty, které má archiv v úschově – medaile ze světových výstav, pečetní typáře. Ke slovu se dostala i umělecká díla – obrazy s vítkovickou tématikou. Jako bonus lze označit promítání filmů, které ve Vítkovických železárnách vznikly v době 1. republiky a mj. zachycují návštěvy prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše či oslavy 100 let trvání Vítkovických železáren v roce 1928.

 

Na akci se přišlo podívat sice jen 12 osob, ale zato návštěvou archivu velmi nadšených.

 

Na základě podkladů z jednotlivých archivů sestavila Blažena Przybylová

 

 

Zpráva o Mezinárodním dni archivů ve Státním oblastním archivu v Praze v roce 2010

 

Rozhodnutím Mezinárodní archivní rady (www.ica.org) se 9. června po celém světě již několik let slaví mezinárodní den archivů. V letošním roce se rozhodl oficiálně připojit k těmto oslavám i Státní oblastní archiv v Praze. Protože se jedná o poměrně nový svátek, v Česku nezatížený žádnými tradičními rituály, rozhodli jsme se ponechat volné pole působnosti pro uplatnění individuálních návrhů jednotlivých složek archivu (oddělení či okresního archivu). Každý měl mít naprostou svobodu v tom, zda a jak této možnosti sebeprezentace využije. Nabídka nalezla mezi středočeskými archiváři kladný ohlas, a tak po zvážení možností i místních podmínek se k mezinárodnímu dni archivů přihlásilo 9 ze 12 okresních archivů. Neúčast centrály (či některého z jejích oddělení) byla bohužel ovlivněna budovou, ve které archiv sídlí. Nalezení vhodné podoby krátkodobé prezentace znemožnily bezpečnostní režim objektu a umístění budovy na poměrně odlehlém místě, kam ve všední den v pracovní době naleznou cestu pouze badatelé.

Ohlas této nové akce mezi veřejností byl různý a odvíjel se především od několika podstatných skutečností – zejména intenzity propagace, umístění archivu, dosavadní práce archivu s veřejností a „síle nápadu“, tedy jak moc byla zvolená forma prezentace přitažlivá sama o sobě. A tak v některých okresních archivech bylo doslova našlapáno, v jiných přišli jen obvyklí badatelé a akce zanechala relativně malou stopu. Následující přehled uvádí abecedně všechna místa našeho archivu, v kterých se kolem 9. června něco dělo:

 

SOkA Benešov: proběhl zde den otevřených dveří s komentovanými prohlídkami archivu a s prezentací vybraných archiválií, interaktivní výstava neidentifikovaných fotografií nazvaná „Poznej svého souseda“. Účelem této interaktivní výstavy bylo zpestřit den otevřených dveří v archivu a recipročně využít poznatků a zkušeností návštěvníků při určování zatím nezařazených fotografií. Název výstavy byl zvolen záměrně poněkud provokativně a přinesl své ovoce. Ačkoliv běžně nebývají dny otevřených dveří v archivu veřejností příliš navštěvovány, neboť budova stojí relativně daleko od centra města, obrazně řečeno se tentokrát dveře netrhly. Zkušebně bylo připraveno 130 fotografií z let cca 1960–1990 rozdělených do několika tematických skupin (stavby, hudba, divadlo, sport, veřejné akce a manifestace apod.). Největší zájem návštěvníků očekávaně vzbudily fotografie staveb (v této skupině se také nejvíce fotografií podařilo identifikovat). Zhruba polovinu snímků se podařilo určit, další čtvrtinu pouze částečně či nejistě. Zvolený postup zapojení veřejnosti s sebou nese samozřejmě i některá rizika, ať už charakteru bezpečnostního (je třeba poskytnout co možná nejbližší přístup k archiváliím), ale zejména nepřesné identifikace. I v tomto případě bylo zachyceno několik určení stejných fotografií diametrálně odlišně. Vzhledem k velkému zájmu návštěvníků archiv chystá pokračování celé akce, pravděpodobně již tematicky konkrétněji zaměřené.

 

SOkA Beroun: den otevřených dveří s komentovanými prohlídkami archivu.

 

SOkA Kolín: badatelé, kteří tento den přišli do archivu, obdrželi na památku otisk pečetidla. SOkA Mělník: uspořádal přednášku z regionální historie, ovšem o den později a mimo prostory archivu, na mělnické radnici.

 

SOkA Nymburk: archiv přesunul oslavu vzhledem k umístění objektu až na víkend a uspořádal v sobotu den otevřených dveří a komentované prohlídky archivu s prezentací vybraných archiválií.

 

SOkA Praha-východ: archiv se celý týden věnoval výhradně školám, pro které uspořádal speciální exkurze s přednáškou.

 

SOkA Praha-západ: archiv uspořádal den otevřených dveří s komentovanými prohlídkami archivu a s prezentací vybraných archiválií, návštěvníkům umožnil individuální rozpravu s pracovníky archivu.

 

SOkA Příbram: archiv uspořádal den otevřených dveří, komentované prohlídky archivu s prezentací vybraných archiválií a interaktivní výstavu neidentifikovaných fotografií, vstupenkou do archivu byla povinnost složení archivního kartonu.

 

SOkA Rakovník: archiv zvolil variantu týdne otevřených dveří, komentované prohlídky archivu s prezentací vybraných archiválií nabízel po celý týden.

 

Mám-li shrnout naše zkušenosti s tímto novým archivním svátkem, musím konstatovat, že pozitiva jednoznačně převažují. Jedná se především o další možnost, jak oslovit širší veřejnost, nejen tradiční badatele. Archiváři vzali sice na svá bedra starosti a práci navíc, ale veřejnost jejich nápady hodnotila pozitivně a se zaujetím. Do budoucna proto archiv počítá s pravidelným zapojením do oslav mezinárodního dne archivů.

 

Vlastní průběh dne archivů bude zřejmě i v příštích letech individuální, budeme se však snažit maximálně koncentrovat na samotné datum 9. června. Zkušenosti ukázaly, že týden otevřených dveří byl příliš vysilující a výsledný efekt je srovnatelný s jednodenní akcí. Velmi pozitivní ohlasy vzbudila všechna interaktivní zapojení návštěvníků do archivní práce, ať již zmíněné skládání krabic (mj. se tímto způsobem exaktně zjišťoval počet návštěvníků), tak zejména určování osob a míst na neidentifikovaných historických fotografiích. Události pořádané mimo budovu archivu a mimo termín naopak relativizují původní smysl svátku, a lze je proto uskutečnit kdykoliv v průběhu roku. Proto již nebudou do oslav dne archivů zahrnuty. V roce 2011 budeme hledat zejména možnost zapojení centrály archivu, při vědomí skutečnosti, že nemůžeme překročit stín budovy na Chodovci.

 

Závěrem bych zde rád poděkoval všem, kteří nad rámec svých obvyklých povinností se do přípravy a realizace dne archivů zapojili a svým dílem tak přispěli k větší slávě našeho archivu.

 

Daniel Doležal

 

 

Oslavy Mezinárodního dne archivů v západních Čechách v letech 2009 a 2010

 

Na západě Čech nebývalo zvykem otevírat archivy pro veřejnost. Shlédnout taje depozitářů měli možnost více méně jen kolegové, omezeně také žáci při exkurzích škol do archivů, kronikáři či pracovníci úřadů. Mnozí archiváři proto uvítali možnost uspořádat den otevřených dveří u příležitosti Mezinárodního dne archivů a propagovat tak činnost svého archivu na veřejnosti.

 

Jako první se již v roce 2009 k akci vyhlášené Mezinárodní archivní radou a Českou archivní společností připojily Archiv města Plzně a Státní okresní archivy Tachov a Domažlice se sídlem v Horšovském Týně. V Archivu města Plzně si návštěvníci mohli 9. června 2009 při komentovaných prohlídkách udělat představu, jak vypadá pořádací místnost. Nahlédli do digitalizačního pracoviště i na výstavku zajímavých archiválií, historických fotografií a plánů budovy archivu. Skupinky návštěvníků vstoupily do nově vybudovaných, tehdy ještě prázdných, klimatizovaných místností, a to v každou celou hodinu od 9 do 15 hodin. Do archivu se přišlo podívat celkem 234 návštěvníků. O akci informoval hned následující den plzeňský tisk pod titulky „Archiv ukázal ,lednici‘ na dokumenty“ a „Návštěvníky archivu zaujal žaltář i klimatizace“. Obšírnější zpráva o průběhu celé akce byla publikována v loňské Ročence České archivní společnosti. Plzeňští kolegové se rozhodli pořádat den vždy jednou za dva roky.

 

Dveře se 9. června 2009 poprvé veřejnosti otevřely ve Státním okresním archivu v Tachově. Zde měli návštěvníci možnost shlédnout výstavku zajímavých archiválií v badatelně a na chodbách archivu či projít si archivní depozitáře. Z návštěvy si pak mohli zájemci odnést vlastnoručně vyrobený otisk pečeti.

 

V roce 2010 se den otevřených dveří konal již ve čtyřech okresních archivech v rámci SOA Plzeň. Státní okresní archiv Domažlice navštívilo 9. června celkem 34 návštěvníků. Ti byli provedeni archivem a nahlédli do depozitářů (samozřejmě s doprovodem). V badatelně byla pro tento den připravena výstava archiválií týkajících se historie Horšovského Týna. V tomto archivu navíc měli návštěvníci opět možnost shlédnout práci v konzervační dílně, v níž byli seznámeni s metodami opravy papíru a historických knižních vazeb.

 

Podobný průběh měl také historicky první Den otevřených dveří ve Státním okresním archivu Plzeň-jih se sídlem v Blovicích. Na 9. června 2010 byla přichystána výstava zajímavých archiválií v badatelně a zájemci v doprovodu pracovníků nahlédli do depozitářů. V Blovicích tuto možnost využila necelá třicítka zájemců.

 

K akci se poprvé v roce 2010 připojil také Státní okresní archiv v Rokycanech, a to ve středu 9. června od 8 do 17 hodin. Vzhledem k tomu, že v loňském roce uběhlo 900 let od první písemné zprávy o Rokycanech, byl den otevřených dveří omezen na výstavu v badatelně archivu. Do ní byly zahrnuty divácky nejzajímavější archiválie týkající se dějin města. K vidění byla i nejstarší pergamenová listina v ČR pocházející z roku 994, která je uložena právě v SOkA Rokycany. Z Archivu Pražského hradu byla zapůjčena faksimile Kosmovy Kroniky české, v níž se nachází první písemná zmínka o Rokycanech. Z Archivu města Plzně byla poskytnuta listina s nejstarší rokycanskou pečetí a rovněž díky laskavosti kolegů ze SOA Plzeň měli návštěvníci možnost spatřit nejstarší rokycanské matriky. Od soukromých osob byly zapůjčeny numizmatické památky a odznaky. Ostatní exponáty již pocházely z rokycanských fondů, jednalo se především o listiny, městské knihy, kroniky, fotografie či mapy. Výstava, i když pouze jednodenní, přilákala 127 zapsaných návštěvníků. Tento počet však není konečný, podle našich odhadů to mohlo být až 170 návštěvníků.

 

Státní okresní archiv v Tachově navštívilo v 9. června 2010 celkem 30 osob, a to od 10 do 18 hodin. Archiváři nabídli také zajímavou možnost odevzdání archiválií v držení soukromých osob. V badatelně a také na chodbách archivu byly vystaveny zajímavé archiválie a tiskoviny. K vidění byly materiály z obce Sulislav, v níž žili (jako v jediné obci na tachovském regionu) většinově čeští obyvatelé. Úspěch sklidily také mapy stabilního katastru z roku 1838 z různých lokalit či listiny a staré tisky.

 

Ukázalo se, že je velmi užitečné otevírat archivní prostory široké veřejnosti, neboť stále přetrvává poněkud mlhavé povědomí občanů o činnosti archivu. Škodou také je, že většina archivů v západních Čechách nemá k dispozici samostatné výstavní prostory a tak den otevřených dveří dává možnost alespoň jednou v roce vybrat zajímavé archiválie a prezentovat je na veřejnosti. Důležité je však akci řádně zpropagovat a zprávy o jejím konání dát nejen do místního tisku, ale i do dalších medií. Pro archiváře je pořádání takovýchto akcí prací navíc, ale na druhou stranu jde o příjemné zpestření naší každodenní činnosti.

 

Hana Hrachová s přispěním kolegů z příslušných archivů

 

 

Mezinárodní den archivů 2010 v rámci Moravskoslezského a Olomouckého kraje

 

9. červen se s největší pravděpodobností bude jen velmi, velmi pozvolna dostávat do povědomí veřejnosti jako Mezinárodní den archivů. Navíc v dnešní době informačního boomu, kterou ovládá internet, není vůbec snadné přilákat obyvatele do takové tajemstvím obestřené kamenné instituce, jakou představuje archiv. Z toho důvodu se jeví spojení jednoho konkrétního dne v roce s archivy a tím i s představením jejich činností jako zcela ideální příležitost, neboť tímto způsobem můžeme v mnohem širším měřítku oslovit veřejnost a upozornit na existenci archivů a představit je jako významné paměťové instituce.

 

V rámci přípravy MDA 2010 v archivech Moravskoslezského a Olomouckého kraje uspořádal Archiv města Ostravy již v září 2009 seminář, na němž se řešila především forma propagace této akce. Jedním ze závěrů bylo i zvolení ústředního – pro začátek co nejobecnějšího – motta, které by všechny archivní prezentace v tento den zastřešovalo. Pro rok 2010 tak bylo zvoleno označení umožňující značnou variabilitu – Profese: ARCHIVÁŘ(KA). V rámci jednotné propagace byla veřejnost informována mimo jiné i prostřednictvím plakátu zahrnujícího nabídku všech participujících archivů.

 

Odborná část k připomenutí tohoto dne se odehrála již 1. června, kdy se v nádherných prostorách kaple Božího těla v Uměleckém centru Palackého univerzity v Olomouci uskutečnila odborná konference Profese archivář, archivářka aneb půl století novodobého severomoravského archivnictví od správní reformy v roce 1960. Ta byla koncipována jednak jako připomenutí 50. výročí nové organizační struktury okresních archivů a rovněž byla také pojata jako společenská událost, umožňující poblahopřát nestorům moravského a slezského archivnictví PhDr. Vojtěchu Cekotovi, PhDr. Karlu Jiříkovi, PhDr. Martě Plačkové a PhDr. Vladimíru Spáčilovi u příležitosti jejich významných životních jubileí a zároveň i připomenout jejich práci.

 

Program prezentací archivů pro veřejnost dne 9. června 2010 vycházel ze zvoleného ústředního tématu, které se tak v různých modifikacích odráželo v názvech aktuální nabídky v daném místě. V Zemském archivu v Opavě proběhla v budově na ulici Sněmovní v tento den komentovaná výstavka sledující dvě linie. Za prvé to bylo představení archivní práce v co nejširším spektru, tj. cestu archiválie do archivu a její osudy v něm, nahlížené optikou archivních pracovníků, a představení archivářů jakožto obyčejných lidí s konkrétními tvářemi a životními příběhy. Pobočka Zemského archivu v Olomouci se 9. června cíleně zaměřila na své kolegy z odborných institucí, z nichž většina přichází obvykle do archivu v roli badatelů, a představila jim archiv z „druhé stany“ a tak jim i přiblížila a na řadě konkrétních příkladů přímo v depozitářích demonstrovala strukturu archivních fondů a jejich obsah. V ukázkách dominovaly nejstarší matriky, a to včetně matriky univerzitní, listiny s pečetěmi či vzácné rukopisy nebo urbáře. Péče o archiválie byla představena pracovníky restaurátorské a konzervační dílny. Zážitkem pro zúčastněné se stal výstup na terasu v 5. patře budovy nabízející netradiční výhled na Olomouc.

 

Státní okresní archivy ve Frýdku-Místku a v Jeseníku se rozhodly pro „klasický“ den otevřených dveří s cílem představit práci archiváře, který není jen státním zaměstnancem, ale především odborným zaměstnancem a regionálním historikem. Zájemcům v rámci prohlídkové trasy, v níž nechyběla badatelna, depozitáře, knihovna nebo konzervátorská dílna, umožnili tak nahlédnout pod pokličku např. při výběru, evidenci archiválií nebo jejich zpracování. Obdobně postupovali i v SOkA v Karviné, kde návštěvníkům ještě navíc nabídli prohlídku dvou právě probíhajících výstav – K tabuli prosím! a Karviná virtuální a jako bonus zhlédnutí filmu o Karviné šedesátých let.

 

Stávající podmínky – situování archivu nebo vlastní dispoziční uspořádání objektu – jsou limitující faktory pro prezentaci SOkA v Přerově a Opavě. Z toho důvodu se Státní okresní archiv v Opavě soustředil pouze na prezentaci dokumentů a nabídl opavské veřejnosti možnost po dobu celého týdne v kruhovém sále archivu prohlédnout si výstavu fotografií s názvem Opava v proměnách času. SOkA v Přerově se v případě příprav MDA potýká s „obtížně řešitelným“ problémem, kterým je umístění sídla archivu v okrajové části města. Vzhledem k tomuto handicapu se proto především omezil na informování o činnosti archivu v místním tisku, prostřednictvím kabelové televize a také připomenutím osobností zdejšího archivu ve vstupním prostoru budovy, což ovšem mohli ocenit pouze badatelé. Vedle toho se s cílenou nabídkou obrátil na školy, ale ty o návštěvu archivu tentokráte neprojevily zájem, což s největší pravděpodobností mohlo být ovlivněno dozníváním následků povodní. Na nezájem veřejnosti narazil rovněž SOkA v Bruntále se sídlem v Krnově, kde nabídku k besedě spojenou s prohlídkou archivu oproti předchozímu roku 2009 nikdo nevyužil. Za hlavní důvod lze označit nezveřejnění zprávy o konání této akce v městských novinách, které dostávají zdarma všechny domácnosti v Krnově do schránky.

 

SOkA v Prostějově do prezentací k MDA zakomponoval již o několik dnů dříve zahájenou výstavu s názvem Historie jednoho domu aneb od konfekce k archivu, která spolu se stejnojmennou publikací připomněla deset let existence archivu v účelově rekonstruované, původně tovární, budově. Na den otevřených dveří 9. června navazovaly až do 22. června exkurze prostějovských základních škol, v jejichž rámci si asi 200 žáků vyzkoušelo skládání kartonů, psaní husím brkem nebo zhotovení pečeti. V budově SOkA v Novém Jičíně byly připraveny především pro studenty dvě besedy na ústřední téma MDA s ukázkou vybraných archiválií. Do odpoledního bloku bylo zařazeno připomenutí prvního novojičínského archiváře a rovněž úvodní přednáška z cyklu Po kom se jmenují ulice našeho města? V ní PhDr. Tomáš Baletka, Ph.D., bývalý novojičínský archivář a současný ředitel SOkA Vsetín, představil postavu interbrigadisty Josefa Trlici, zastřeleného v Brně v roce 1941, po němž je pojmenována jedna z ulic v Novém Jičíně. Napínavý příběh natolik zaujal posluchače, že všichni setrvali na svých místech po dobu dvou a půl hodiny. Na jistotu vsadili šumperští archiváři, kteří zorganizovali besedu pro ředitele domů dětí a mládeže Olomouckého kraje v Mohelnici s názvem Vše o archivnictví aneb co nás na tomto tématu zajímá.

 

Archiv města Ostravy připravil výstavu nazvanou Ostravská archivní nej…, na níž byly v prostorách studovny jen v tento den představeny nejstarší, největší, nejtěžší a jiné nej dokumenty. Vlastní práci archivářů přibližovala prezentace Archivář – poslání či profese, která byla určena jak pro školy, tak pro veřejnost.

 

Představení práce archivů tak, aby lidé stáli před nimi v řadě a čekali, až se jejich brány otevřou, není úkolem snadným a v rámci MDA 2010 se tak nikde nestalo. Přesto za obrovské plus považuji, že se do akcí v rámci MDA zapojily všechny státní archivy v působnosti Zemského archivu v Opavě a že přípravě věnovaly značnou pozornost, i když i přes podstatně lepší a kvalitnější organizaci jsme neznamenali bohužel výrazný posun v celkové návštěvnosti. Zaujmout v dnešní době není snadné, návštěvníci očekávají často nějaký bonus – něco zdarma. Vzhledem k tomu, že vstup do archivu je běžně bezplatný, nemůže být naše upoutávka vedena pod heslem „Dnes vstup zdarma“, jako je tomu např. v případě muzejní noci. Proto naše propagace, a to celostátními médii počínaje a lokálními konče, musí být postavena na naší jedinečnosti a jisté nezastupitelnosti, v níž to bude hýřit slovy poprvé, nejstarší, největší, nejtěžší a dalšími všemocnými nej, bez nichž se dá v současnosti jen velmi obtížně prorazit na tomto poli. Tento poznatek můžeme doložit jedním konkrétním příkladem. Archiv města Ostravy je pravidelně začleňován do celoměstské akce nazvané Ostrava dokořán!!!, která je vždy doprovázená masivní reklamní kampaní. A tak díky tomu v sobotu 24. dubna 2010 stála již před desátou hodinou před dveřmi archivu necelá stovka zájemců o prohlídku, mimo jiné i proto, že v letácích byla inzerována možnost poprvé si prohlédnout budovu bývalé radnice, v níž archiv sídlí, a poprvé navštívit knihařskou a konzervátorskou dílnu. Navíc zde bylo uvedeno, že počet osob ve skupinách je omezen na 15 a interval prohlídek je stanoven na 20 minut. Podobná situace nastává v září pravidelně při nabídce prohlídky budovy Zemského archivu v Opavě na ulici Sněmovní v rámci Dnů evropského dědictví, kdy díky značné reklamě města, je z kapacitních důvodů počet návštěvníků objektu předem regulovaný výdejem vstupenek v městském informačním centru.

 

Blažena Przybylová

 

 

Historicky první Den otevřených dveří v Archivu města Plzně v roce 2009

 

Dne 9. června 2009 se Archiv města Plzně připojil k propagační akci Mezinárodní archivní rady a u příležitosti Mezinárodního dne archivů poprvé otevřel dveře široké veřejnosti. Archiváři tak chtěli ukázat dlouholetou tradici svého mateřského městského archivu, neboť právě v červnu (4. 6. 2009) jsme si připomněli 140. výročí od jmenování prvního městského archiváře Martina Hrušky. Pro tuto příležitost byla vytištěna informativní brožura se stručným nástinem historie a současnosti archivu.

 

Pro zájemce z řad veřejnosti jsme připravili exkurzi na pracoviště, kam běžný návštěvník archivu nemá přístup. Nejdříve v přízemí budovy bylo možné si prohlédnout pořádací místnosti, digitalizační pracoviště i výstavku fotografií a plánů předchozí (v letech 1954–1961 sídlil archiv v empírové budově bývalých lázní v sadech 5. května) i současné budovy (Veleslavínova 19), která je památkově chráněnou klasicistní budovou s empírovou fasádou, postavenou ve dvacátých letech 19. století. Potom návštěvníci nahlédli do tří nově vybudovaných klimatizovaných místností, které byly tehdy ještě ve zkušebním provozu, tudíž bez archiválií. Prohlídka byla doplněna výkladem archivářky Jitky Janečkové o historii archivu a jeho sídlech v minulosti i současnosti. Skupiny dále prošly za doprovodu archivářky Ivany Vaňkové depozitářem a mohly nahlédnout do jediné vězeňské cely, která byla ponechána v původním stavu a v archivářském žargonu je žertem nazývána Kozinova. V budově byla totiž až do padesátých let 20. století policejní věznice. Dále prohlídkový okruh vedl do badatelny a knihovny archivu, kde archiváři Štěpánka Pflegerová a Adam Skála připravili výstavku některých zajímavých archiválií a publikací. Prohlídka byla ukončena výkladem městského archiváře Jaroslava Douši nad ukázkami vzácných archiválií. Návštěvníky zaujala nejstarší uložená kniha, kterou je žaltář z konce 13. století, ale též panovnická privilegia pro město či ukázky vzácných literárních pozůstalostí, např. rukopisy J. K. Tyla či korespondence Karla Klostermanna a Josefa Skupy.

 

Den otevřených dveří se setkal s velkým ohlasem. Začátek exkurzí byl vyhlášen na každou celou hodinu od 9 do 15 hodin a celkem přišlo 234 návštěvníků. Velký zájem byl ze strany základních a středních škol, které se musely předem ohlásit, aby z časových a kapacitních důvodů nebyl narušen plynulý průběh prohlídek. Provedli jsme také skupinu „spřízněných“ kolegyň-knihovnic z Knihovny města Plzně a úředníků z Magistrátu města Plzně, včetně zástupců vedení města. Hned následující den o konání akce informoval denní tisk (Plzeňský deník a MF Dnes), jehož redaktoři byli mezi prvními návštěvníky a kladli všetečné otázky nejen provádějícím archivářům, ale také šéfovi archivu.

 

Ukázalo se, že je velmi užitečné otevřít archivní prostory široké veřejnosti, neboť stále přetrvává poněkud mlhavé povědomí občanů o jakési tajemnosti těchto institucí s nejasnými konturami jejich činnosti. K propagaci a objasnění práce archivu bezesporu podobné akce přispívají, neboť uchovávané archiválie představují důležité doklady k dějinám města a regionu.

 

Jitka Janečková

 

 

Mezinárodní den archivů – příležitost oslovit veřejnost (v roce 2009)

 

Zmínka o spojení data 9. června s mezinárodním dnem archivů, zveřejněná na internetových stránkách ČAS, se stala pro některé z archivářů jednou z dalších příležitostí, jak informovat veřejnost o existenci a činnosti archivů. Ty jsou totiž i přes nemalou osvětu stále opředeny nebo možná ještě pregnantněji řečeno zahaleny tajemnou mlhou, kterou se daří jen velmi pomalu a obtížně rozrážet. Proto je třeba i v prezentaci naší činnosti neustále inovovat a tak motivovat k návštěvě archivu další zájemce.

 

Poměrně širokou škálu našich možností zachycuje sumarizace akcí pořádaných 9. června 2009 archivy v rámci Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Aktivně se k mezinárodnímu dni archivů připojily Archiv města Ostravy, státní okresní archivy v Karviné, Novém Jičíně, Jeseníku a v Bruntále se sídlem v Krnově. Počet to není nijak převratný, ale vzhledem k poměrně pozdnímu přihlášení se k této kampani ho můžeme považovat za velmi slušný.

 

Uvedené státní okresní archivy se rozhodly pro tradiční „Den otevřených dveří“. Budova SOkA v Jeseníku byla prakticky přístupna po celý den, neboť pro návštěvníky byla v šesti termínech připravena přednáška o náplni archivářské práce bohatě doprovázená ukázkami nejzajímavějších archiválií od pergamenových listin přes kroniky, rukopisy, staré tisky, fotografie až po mapy a plány.

 

Podobně k mezinárodnímu dni archivů přistoupili i v Krnově, kde archiváři připravili dvě komentované prohlídky archivu, v jejichž rámci byly formou výstavy prezentovány některé zajímavé archiválie.

 

Státní okresní archiv Nový Jičín v rámci Dne otevřených dveří vyhradil k návštěvě své instituce v průběhu dne čtyři termíny. V nich si mohli zájemci mimo vyslechnutí krátké přednášky také prohlédnout zajímavé exponáty k výročím roku, např. k 380 letům od udělení privilegia městu Nový Jičín rektorem olomoucké jezuitské koleje v roce 1629, které se stalo po dobu 150 let trvání jezuitské vrchnosti ve městě hlavním právním nařízením, 210 letům od příchodu rodiny Hücklů, významných podnikatelů a zakladatelů továrny na klobouky, 160 letům od založení první novojičínské tiskárny. V 17 hodin odpoledne následovala beseda s vernisáží výstavy ukázek tisků z dílny prvních novojičínských knihtiskařů. Mezinárodní den archivů byl archivem připomenut i později, a to u příležitosti slavnostního zahájení výstavy v září 2009 pořádané ke stému výročí Jubilejní školy ve výstavní síni Městského kulturního střediska v Novém Jičíně.

 

Poněkud jinou formu zvolily v rámci Dne otevřených dveří archivářky z Karviné, které v půlhodinových intervalech v době od 13:00 do 19:00 hodin provázely zájemce po předem vytýčené trase po archivních zákoutích tak, aby si každý z příchozích mohl s sebou odnést ucelený obraz, jak takový archiv vypadá a funguje. Celému záměru byla velmi nápomocna výstava s názvem „O archivu“, která právě probíhala v jeho výstavní síni a průřezově seznamovala s historií karvinského archivu a ve zkratce a názorných ukázkách přibližovala práci archivářek. Proto i začátek prohlídkové trasy byl situován právě do tohoto prostoru. V manipulační místnosti pak návštěvníci zjistili, co se skrývá za pojmy skartační řízení a inventarizace a co vše musí archivářky zvládnout, než je badatelům k dispozici archivní pomůcka k archivnímu fondu. Odtud pokračovali do depozitářů, kde se dověděli, jak fungují regály s pneumatickým pohonem a jakým způsobem jsou uloženy archiválie. Zároveň byly ty nejzajímavější i předvedeny. Vynecháno nebylo ani pracoviště digitalizace archiválií s názornou ukázkou skenování kronik a možností využití různých databází. V badatelně se zájemci dověděli vše potřebné pro případnou další návštěvu archivu v roli badatele a zároveň zde měli také příležitost vidět některé z listin, rukopisů či starých tisků. Celá prohlídková trasa byla zakončena v přednáškovém sále, kde bylo připraveno promítání filmu o Karviné 60. let 20. století a na úplný závěr získali návštěvníci informace o dalších akcích připravovaných archivem.

 

Archiv města Ostravy připravil pro tento den programový blok, který začínal přednáškou s názvem I vy můžete mapovat bílá místa v historii města aneb návody a rady pro orientaci v archivu, která byla pojata jako praktický, velmi jednoduchý návod pro případné zájemce o studium. Na ni navazovala výstava, připravená pro tento účel v badatelně, na které byla představena obalová technika 50. let 20. století včetně proslulých margarínových krabic či krabic od slezské hořčice. Tady si mohli návštěvníci vyzkoušet i snadné skládání současných archivních kartonů. Třetí částí návštěvy byla prohlídka současných klimatizovaných depozitářů s kompaktními regály, dokládající současnou péči města o své historické dokumenty. To vše se nabízelo ve třech termínech avizovaných v médiích, z toho pouze jeden byl dopoledne a podle předpokladu byl navštíven především seniory. Mimo tento časový harmonogram byla cíleně oslovena jedna třída základní školy, jejíž žáci díky tomu, že zavítali do archivu právě u příležitosti mezinárodního dne archivů, získali drobné propagační předměty města a hodnotnou obrazovou publikaci o ostravských horolezcích.

 

I když byla ze strany pořadatelů přípravě Mezinárodního dne archivů věnována značná pozornost, nebyla odezva veřejnosti adekvátní této námaze. Proto se v září 2009 všichni zainteresováni sešli v Archivu města Ostravy na semináři Mezinárodní den archivů a archivářů – předpoklady, souvislosti a jak dál. V jeho úvodu zobecnili zástupci těch archivů, kteří se do organizování MDA zapojili, své poznatky a zkušenosti. Na tyto informace navázal referát Den archivů ve Švédsku – inspirace pro nás. (O této švédské aktivitě více příspěvek B. Przybylové v ročence ČAS v roce 2006, s. 121–122.) V diskuzi byly připomenuty i další obdobné aktivity archivů, které ovšem neproběhly pod hlavičkou MDA. Např. Zemský archiv v Opavě se tradičně připojil ke Dnům evropského kulturního dědictví v Opavě, v jejichž rámci je ale prohlídka sídla archivu – budovy slezského zemského sněmu – z kapacitních důvodů regulována výdejem tzv. časových vstupenek v informačním centru města.

 

Základním cílem semináře bylo zamyšlení se nad co nejúčinnější formou propagace této z pohledu archivářů zcela jistě prioritní akce, aby do archivů v tento den zavítaly nejen dvě desítky návštěvníků, ale podstatně více osob, které se budou zajímat o archivní dědictví svého města nebo obce. Pozitivním závěrem je pak dohoda o společném postupu při organizování akcí v rámci mezinárodního dne archivů s jednotným mottem, protože jsme došli k závěru, že pouze jednotná mediální „kampaň“ může oslovit co nejširší okruh zájemců. Důležitou roli samozřejmě hraje včasná příprava, protože je nutno vzít v úvahu, že např. do obecních zpravodajů je velmi důležité čtivou informaci zaslat v dostatečném předstihu s ohledem na jejich redakční uzávěrky. Neméně podstatný je i způsob oslovení potencionálních návštěvníků. Na tomto místě není vhodné šetřit superlativy, ale naopak dostatečně zdůraznit jedinečnost vybrané archiválie. Chceme-li oslovit co nejširší publikum, nezbývá nám nic jiného než se alespoň částečně přizpůsobit současným trendům v oblasti mediální politiky a pořádat tiskové konference, rozesílat tiskové zprávy, cíleně využívat internetu. Je vhodné např. dohodnout pro tento případ i mimořádnou návštěvu žáků a studentů místních škol.

 

Nejdůležitějším výstupem semináře je pak závěr, že v roce 2010 bude mezinárodní den archivů a archivářů v rámci dvou výše uvedených krajů uspořádán dne 9. června a připravován s mottem Profese: archivář/ka. Téma je záměrně voleno hodně obecně, aby nebylo obtížné identifikovat se s touto akcí ani pro archiváře z archivů podnikových, vysokých škol apod. Všichni doufáme, že naše vynaložené úsilí bude mít o alespoň o poznání širší ohlas než v roce 2009.

 

Blažena Przybylová